..Západočeské divadlo v Chebu

Západočeské divadlo v Chebu je jediným divadlem se stálým profesionálním souborem v Karlovarském kraji, jeho zřizovatelem je město Cheb. Díky tomu hraje významnou úlohu v kulturním životě města i celého regionu. V současné době disponuje 17 herci.

Od ledna 2006 se nové umělecké vedení (umělecký šéf Zdeněk Bartoš a dramaturgyně Marta Ljubková) soustřeďuje na současné dramatické texty, jak české, tak zahraniční, anebo na moderní výklad klasických dramat, s ohledem na širší publikum i náročného diváka (např. v sezóně 2007/08 byla první premiérou hra Caryl Churchillové Prvotřídní ženy). Divadlo má dvě scény: v hlavní budově (240 míst) a na zkušebně (studio d – 60 míst).

Divadlo hostuje se svými představeními v řadě českých měst (Praha, Mariánské Lázně, Kladno, Hradec Králové, Chrudim...). Každé dva roky se také v Chebu pořádá jediný český festival monodramat, Divadlo jednoho herce.

Divadlo hraje 20 – 22 představení měsíčně, včetně 3 – 4 dopoledních představení pro žáky a studenty: V červnu a v červenci se hrají i některá představení pod širým nebem, většinou v atraktivních lokacích hradu Loket či Chebského hradu.

Veškeré informace o současném i minulém repertoáru
i o plánech do budoucna lze najít na

..QUARTET FESTIVAL - 4. cyklus - Ancenis (Francie) - 10 - 14.3.2010.

..Leo Egerstein - Nawratilowa Szymczykowa (Planoucí srdce)

Komedie? Sentimentální doják? Bizarní road movie o dvou tetovaných ženách v nejlepších letech?
Zkrátka příběh o dvou nerozlučných kamarádkách, o mořských dálkách a životních horizontech, o Chebu, o nezničitelném optimismu a o tom, že nikdy není na nic pozdě (ani nechat se na stará kolena tetovat) - to všechno najdete ve hře, kterou přímo pro Západočeské divadlo a pro naše dvě herečky napsal úspěšný český dramatik (Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou), který si pro svůj chebský debut zvolil další originální pseudonym: Leo Egerstein.
Obě ženy se narodily ve Slezsku, jedna se stala námořnicí, druhá obchodnicí, žijící v nepříliš šťastném manželství. Jejich životy sledujeme nikoliv chronologicky: dozvídáme se o dětství stráveném v Chebu za druhé světové války, o poválečném vyhnání jejich rodin a dalších spoluobčanů německé národnosti, o jejich setkání v Hamburku v 80. letech i o jejich nově otevřeném tetovacím salónu.
Zároveň sledujeme osudy dvou vedlejších postav: dceru Ewy Nawratilowe Sabinu, která nechápe, proč její matka opustila rodinu, zásadně změnila svůj životní styl a pustila se do tetování, a Ewinu devadesátiletou chůvu Gertrudu, která ji vychovala v Chebu a žila s ní až do jejího útěku do Hamburku. Odhalíme její tajemství: ke konci války ji znásilnili čtyři čeští vojáci, členové revoluční gardy.
Příběh začíná i končí v Chebu, kde se nakonec všechny čtyři ženy sejdou v domě, kde kdysi Ewa žila; závěrečná scéna je jakýmsi usmířením rodinných vztahů.
Hra otevírá citlivá témata: přátelství, krizi rodiny, poválečné vyhnání Němců z  Československa, zároveň s nimi ale pracuje jaksi „mimochodem“, neřeší je jako tíživé existenciální břemeno. Naopak je odlehčená, optimistická, místy bizarní až bláznivá.

Inspirováno filmem Das flammend Herz.

..QUARTET FESTIVAL - 3. cyklus - Eger (Mad'arsko) - 27. - 31.10.2009.

..M. Ljubková, Z. Bartoš - Legenda o křídovém kruhu

Legenda o dvou ženách ve sporu o dítě je známá už z Bible (příběh o soudu krále Šalomouna) a z čínské divadelní hry ze 13. století. Ve 20. století byla adaptována několikrát – např. německým básníkem Klabundem anebo Bertoltem Brechtem, který je autorem patrně nejslavnější verze.
Dramaturgyně a režisér inscenace se nechali inspirovat těmito prameny, příběh znovu zpracovali a umístili do staré Arménie, malé země neustále ohrožované většími a silnějšími sousedy. Známá je genocida ze strany Turků před sto lety… Během jednoho takového útoku propojeného s palácovým převratem zanechá manželka královského místodržícího, sobecká a citově frigidní matka, svého malého synka napospas osudu. Nemluvně zachrání služebná, která podstoupí mnohá nebezpečenství a riskuje vlastní život, aby mu zajistila šťastné dětství. Několik let poté, když se situace v zemi uklidní a je nastolen pořádek, přihlásí se biologická matka, která žádá dítě zpět, protože je dědicem a tedy klíčem k rozsáhlému majetku. Kdo je skutečná matka? Musí rozhodnout starodávný zvyk křídového kruhu. Tvůrci se pokusili ukázat archetypální příběh v moderním světle a podívat se na téma dnešního mateřství. Je matkou žena, která chce dítě kvůli vlastnímu prospěchu anebo ta, která ho miluje?
Vedlejší příběh ukazuje život pytláka Rubena, který se shodou náhod stane soudcem – a právě jemu připadne k řešení spor obou žen. Ve hře je obecně ukazováno mnoho menších postav, vystavených extrémnímu tlaku nebo ocitnuvších se v krajních životních situacích. Některé prokáží odvahu, jiné se projeví jako zbabělci, někteří pomohou svému bližnímu, druzí by ho nechali zemřít.
Hudbu inspirovanou skutečným arménskými lidovými písněmi a melodikou složil Matěj Kroupa.

..QUARTET FESTIVAL - 2. cyklus - Cheb (Česká republika) - 23. - 28.3.2009.

..Marta Ljubková, Jan Jirků - Tenkrát v Chebu na západě

Bláznivý kabaret s prvky komiksu a westernu – to je originální hra napsaná přímo pro chebské divadlo, plné absurdit a nadsázky, inspirovaná slavným filmem Tenkrát v Chebu na západě.
Mladý učitel přijíždí do Chebu, aby zde nastoupil na základní školu a převzal dědictví po své babičce, která za záhadných okolností skonala. Záhy zjišťuje, že se skutečně ocitl na „divokém západě“. Hned na nádraží na něj zaútočí, zachrání jej komando kolegů-učitelů (ředitelka vyhlíží jako zálesák), pak kráčí tajemným městem, setká se s blondýnou, do níž se zamiluje, se starostou a dalšími postavičkami města a dokonce – duchem své mrtvé babičky!  Dozví se o jejím úžasném plánu, jak pozvednout město k výšinám a kvůli kterému byla zavražděna – spustila stavbu metra do Chebu, konečná stanice se nachází u ní ve sklepě. Ovšem jistí lidé metro v Chebu nechtějí a o život jde záhy i ústřednímu hrdinovi.

Inscenace si v hyperbolizované podobě pohrává s westernovými klišé (ušlechtilí hrdinové proti pikle kujícím padouchům), obsahuje i řadu autentických citátů občanů o svém městě, které autor a režisér Jan Jirků během zkoušení posbíral. Písně hrají a zpívají herci v živém akustickém provedení.

..QUARTET FESTIVAL - 1. cyklus - Novi Sad (Srbsko) - 30.10. - 3.11.2008.

..Václav Havel - Spiklenci

Václav Havel napsal tuto hru tři roky po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, tedy roku 1971. Jde o „politickou alegorii o vládnutí, moci a lidské povaze v 15 obrazech“ (Carol Rocamora).

V nejmenované, zřejmě latinskoamerické zemi, je svržen krutý diktátor Olah a země se vydá na cestu demokracie pod vedením rozvážného a opatrného premiéra. Několik exponentů nového, ještě křehkého režimu, jako je hlavní prokurátor a šéfové armády a policie, spolu s ambiciózní vdovou Helgou, se začnou obávat návratu starého diktátora z exilu a podkopání stability země a založí Revoluční radu na obranu demokracie. Záhy se však začnou přít o předsednictví tohoto de facto nelegálního spolku, každý začne kout pikle proti druhému, aféra se začíná nebezpečně nafukovat a výsledkem je skutečně návrat Olaha, aby nastolil pořádek.

Hra je v podstatě krutou groteskou o neschopnosti politiky a zbabělosti, ctižádosti a cynismu některých politiků, kteří neustálým spřádáním spiknutí, aby pomohli své zemi, ji nakonec přivedou zpátky do marasmu.

Západočeské divadlo v Chebu považuje uvedení této hry za svého druhu dramaturgický objev či vzkříšení tohoto titulu (hrál se pouze roku 1992 v provedení sdružení Divadlo Na tahu). V současné společenské konstelaci jsou Spiklenci možná ještě aktuálnější než byli v době svého vzniku. V režii Filipa Nuckollse se tak hra může směle vrátit do havlovského „kánonu“.

Filip Nuckolls

• divadelní režisér, narodil se 20. června 1979 v Ústí na Orlicí
• roku 2004 absolvoval pražskou DAMU inscenací Koltèsovy hry Roberto Zucco
• je v angažmá Činoherního studia v Ústí nad Labem a dlouhodobě spolupracuje s Divadelním spolkem Kašpar v pražském Divadle v Celetné
• Spiklenci jsou jeho druhou inscenací v ZDCH, prvním je Maratón (Claude Confortès) z roku 2007
  
  
• Z dalších prací:

F. G. Lorca: Krvavá svatba
G. Weisenborn: Lofter
A. Bovell: Zmatení jazyků
G. Buchner: Vojcek
C. Palahniuk: Klub rváčů

J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce